Město Benešov n. Pl. se rozkládá v údolí řeky Ploučnice. Tato nádherně kopcovitá lokalita se nachází na hranici turisticky atraktivních oblastí: Lužické hory, Labské pískovce - Česko-Saské Švýcarsko a CHKO České středohoří, což již samo o sobě je zárukou kvalitního pobytu v přírodě. Ale nejen příroda, ale i bezpočet kulturních a historických památek a společenských zařízení stojí za Vaši návštěvu.
TIP! Při výpravách po okolí nemusíte nutně zůstat jen v České republice,
ale doporučujeme vám navštívit i sousední Německo. Hraniční přechod Hřensko je
vzdálen 20 km, hraniční přechod Petrovice 30 km. V případě, že nebudete mít k
dispozici vlastní dopravu, či nebudete chtít jet vlastním automobilem, nebo se
budete chtít na chvíli osamostatnit od Vaši organizované turistické skupiny,
víkendový vlak z Děčína Vás odveze do Königsteinu, Pirny, Drážďan a Míšně jen
za 160,- Kč (cena je za zpáteční jízdenku).
Nejbližšší okolí
Děčín
Dominantou
města je zámek se štíhlou věží, tyčící se na skalní ostrožně nad soutokem
Ploučnice a Labe. K zámku a do Růžové zahrady může návštěvník dojít
pozoruhodnou cestou zvanou Dlouhá jízda, která je unikátním dílem barokního
stavitelství v Čechách. Pozornost návštěvníků jistě upoutá nově otevřené
" Muzeum loutek profesora Knížáka". K Děčínu neodmyslitelně patří zoologická
zahrada a Okresní muzeum orientované na dějiny labské plavby - expozice
o vývoji lodní dopravy na Labi. Návštěvníci města mohou rovněž využít
moderni aquapark.
Více informací
menu
Česká Kamenice , Panská skála, Kamenický Šenov
Česká
Kamenice - Městská památková zóna je umístěna v centru města a tvoří
ji 22 nemovitých kulturních památek s nově rekonstruovaným náměstím
Míru, v jehož středu je kašna. Zahrnuje řadu zajímavých městských domů
od období gotiky (domy na náměstí, Salhausenský dům) až po secesi (budova
spořitelny, průmyslnické vily). Nejlépe dochované historické městské
jádro v současném okrese Děčín. Historické jádro města s obdélným náměstím
je jako opevněné městečko připomínáno r. 1352. Zděnou středověkou architekturu
doplňuje převážně barokní dřevěná zástavba faktorských a návazně i řemeslnických
domů (zčásti později upravených) a též pozdější klasicistní kamenné
stavby. Z původních hradeb a bran se zachovala jižní Zámecká brána
Více informací
menu
Panská
skála -čedičový vrch (597 m), výrazně vystupující z náhorní plošiny
u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou
rezervací u nás. Již v 18. století zde byl v činnosti lom, v němž byla
postupnou těžbou odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek sloupcové odlučnosti
čediče u nás. Pěti až šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř
svislé, až 12 m dlouhé a mají 20 - 40 cm v průměru. Celý útvar připomíná
píšťaly varhan, a proto je často nazýván Varhany.
Více informací
menu
Kamenický
Šenov - Za svůj význam vděčí město především sklářské výrobě, která
zde má dlouhou tradici, datovanou již od 16. století. V průběhu doby
se specializovala především na výrobu lustrů (muzeum), které zdobí řadu
reprezentačních sálů po celém světě. Od roku 1856 zde působí odborná
sklářská škola, první sklářská huť (Rücklova) vzniká roku 1886, kdy
je dostavěna i železnice. Jílkova huť vzniká r.1905, Vetterova huť byla
založena o dvacet let později.
Více informací
menu
Skalní hrad Sloup
Rozsáhlý
skalní hrad vybudován na konci 13. století, nejčastěji v držení rodu
Berků z dubé. Roku 1445, v době držení Mikešem Pancířem ze Smolna dobyt
a vypálen vojskem lužického Šestiměstí. Zpustl v letech třicetileté
války. Okolo roku 1690 zde založil hrabě Ferdinand Hroznata Kokořovský
barokní poustevnu. Byla vybudována rozlehlá sklalní kaple, zaklenuté
koridory a skalní terasy. Od 18. století začal být areál hradu využíván
sloupskou větví rodu Kinských jako romantické výletní místo. V této
době byla dokončena jeho nynější podoba. Poblíž hradu se nachází turisty
vyhledávané přírodní koupaliště.
Více informací
menu
Zákupy
Státní
zámek Zákupy byl vybudován v roce 1518 na místě vyhořelé tvrze Zdislavem
Berkou. V roce 1683 Julius František Sasko - Lauenburský dal zámek rozšířit
a přestavět z původního renesančního do barokního slohu. Autorem návrhu
přestavby byl pravděpodobně Jeremiáš Süssner z Ostrova. V roce 1818
se stal zámek centrem vévodství zákupského, které bylo určeno synu císaře
Napoleona I. známému pod jménem Orlík. Po roce 1848 se stal zámek letním
sídlem excísaře Ferdinanda I., pro nějž byl zrestaurován a vyzdoben
malbami J. Navrátila, obrazy V. Kandlera, okenními malbami J. Z. Quasta,
díly V. Levého i sochařskou výzdobou P. Bonaniho a K. Svobody.
Více informací
menu
Širší okolí
|